CZ  EN

HERPETA

Česká asociace pro ochranu a výzkum obojživelníků a plazů

HERPETA je organizace, která se zaměřuje na ochranu přírody, výzkum, osvětu a environméntální výchovu. 

Ropucha krátkonohá

Příprava záchranného programu pro ropuchu krátkonohou (Epidalea calamita)

Příprava záchranného programu pro ropuchu krátkonohou (Epidalea calamita) je projekt, který je realizován od ledna 2015 do dubna 2017 a který je financován z prostředků EHP fondů 2009 - 2014 a Ministerstva životního prostředí. Cílem je získání všech potřebných informací a údajů pro přípravu záchranného programu. Cílem terénního průzkumu bude ověření výskytu, odhad početního stavu populací a získání údajů o charakteristikách lokalit. Součástí textu záchranného programu bude návrh konkrétních managementových opatření na jednotlivých lokalitách. Ropuchy krátkonohé můžou k rozmnožování v období duben až červenec využívat i periodické tůně a kaluže na nově vzniklých stanovištích např. v pískovnách, lomech a na polích.

Podrobnější popis projektu je uveden na této stránce níže.

 

Tisková zpráva Tisková zpráva Leták projektu Leták projektu Metodika Metodika Lokakitní zápis Lokakitní zápis Lokakitní zápis Lokakitní zápis Seznam přednášek Seznam přednášek HI98130 obecný popis HI98130 obecný popis Kalibrace Kalibrace

 

Tato webová stránka byla vytvořena za finanční podpory EHP fondů 2009-2014 a Ministerstva životního prostředí. Za obsah je výhradně odpovědná HERPETA a nelze jej v žádném případě považovat za názor donora nebo Ministerstva životního prostředí.

 

Projekty Projekty

Popis projektu


OBLAST PODPORY II „Aktualizace a příprava nových záchranných programů a programů péče pro zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů".

 

Zaměření projektu

Projekt je zaměřen na ropuchu krátkonohou (Epidalea calamita) a spadá do okruhu 1 - příprava nového záchranného programu. Cílem plánovaných aktivit je získání všech potřebných informací a údajů pro přípravu záchranného programu (ZPZCHD). Jedním souborem aktivit bude rešerše literárních a informačních zdrojů. Podstatným souborem aktivit bude terénní průzkum známých lokalit s historickým i recentním výskytem a lokalit nově vzniklých. Cílem terénního průzkumu bude ověření výskytu, odhad početního stavu populací a získání údajů o charakteristikách lokalit. Navazujícími aktivitami bude analýza biotopových charakteristik lokalit. Součástí textu záchranného programu bude návrh konkrétních managementových opatření na jednotlivých lokalitách. Důležité budou i aktivity spojené s publicitou projektu.

Pro ropuchu krátkonohou je kromě vědeckého („latinského") názvu Epidalea calamita možné legitimně používat i synonymum Bufo calamita. U odborné veřejnosti se názory na užívání vědeckého rodového jména různí (Frost et al. 2006, Dubois et Bour 2010). Pro hlavní cíl zachovat ropuchu krátkonohou jako součást fauny ČR není otázka užívání vědeckého rodového jména podstatná. V žádosti se držíme užívání jména Epidalea podle Pokynů pro žadatele.

Metodika navržených opatření

Rešerše literatury a informačních zdrojů

Jednou z počátečních aktivit bude rešerše literatury a různých dalších informačních zdrojů. Informace budou využity při psaní textu záchranného programu (ZPZCHD), pro přípravu prezentací, posteru, informačního letáku a dalších výstupů.

 

Informační letáky

Pro informace o projektu budou vydány dva letáky, celkem v počtu 5 000 ks. Na prvním letáku kromě základních informací o projektu, ropuše krátkonohé a odkazu na webové stránky s podrobnějšími informacemi bude i výzva k poskytnutí informací o aktuálním výskytu ropuchy krátkonohé nebo i o dřívějším výskytu. Druhý leták přinese i poznatky o aktuálním výskytu získané během terénního průzkumu v rámci projektu.

 

Semináře

Úvodní seminář (konference) pro realizátory projektu i veřejnost je zahrnut do plánovaných aktivit s termínem konání únor - březen 2015. Závěrečný seminář je naplánován na březen 2017. Též je plánována aktivní účast na zoologických a herpetologických konferencích a seminářích v ČR.

 

Terénní průzkum

Plánováno je ověření výskytu na co největším počtu lokalit. Vytipovány byly především lokality se zaznamenaným historickým a recentním výskytem (podle Nálezové databáze ochrany přírody - NDOP, do roku 2014 228 zaznamenaných lokalit, a databáze BioLib). Každá lokalita bude navštívena v období duben až srpen tolikrát, aby bylo možné potvrdit nebo vyloučit výskyt ropuchy krátkonohé a zaznamenat potřebné charakteristiky lokality. Plánovány jsou 1 až 3 návštěvy na lokalitě, vždy po dobu průměrně (různá rozloha a vzdálenost lokalit) 3 hodiny. V případě jasného zničení lokality (zastavění, zavezení, vysušení apod.) bude čas využit na prozkoumání okolí a hledání potencionálně vhodných stanovišť.

Dále budou navštíveny některé nově vzniklé lokality (pískovny apod.) v oblasti výskytu ropuchy krátkonohé v blízkosti stávajících lokalit se známým výskytem.

Metodika zapisování charakteristik lokalit

Každá navštívená lokalita bude fotograficky zdokumentována a na každé lokalitě bude proveden zápis charakteristik lokality, které by mohly limitovat výskyt a rozmnožování ropuchy krátkonohé. Rozlohu lokality a větších nádrží bude možné následně zjistit pomocí GIS. Údaje získané lokalitním zápisem a následně z map pomocí GIS budou sloužit k hodnocení charakteristik lokality na úrovni samotné vodní plochy, navazujícího terestrického prostředí a vzájemné propojenosti vodních ploch a terestrického prostředí (Doležalová et al. 2012).

Lokalitní zápis bude obsahovat název lokality, GPS, počet vodních nádrží, plochu menších nádrží, hloubku nádrží, zárůst nádrží vegetací, plochy na břehu bez vegetace, typ půdy atd.

Poznámka bude obsahovat informace o negativních činnostech (např. zavážení lokality, rekultivace apod.) a ohrožujících faktorech (např. přítomnost ryb, vysychání, vzdálenost používané silnice).

Na každé lokalitě s přítomností vodních nádrží (vodní tělesa se stojatou vodou - zatopené pískovny, kaluže, tůně apod.) bude provedeno pomocí přenosného přístroje měření základních vlastností vody (ph, konduktivita - vodivost neboli „salinita", obsah rozpuštěného kyslíku), které ovlivňují rozmnožování obojživelníků (Gislén et Kauri 1959, Ferreira et Jesus 1973 ex Wells 2007, Solský 2013).

Záznam o výskytu jedinců

Na každé lokalitě se zjištěným výskytem ropuchy krátkonohé bude při každé návštěvě zaznamenán počet jedinců, stadium, pohlaví, případně bude učiněn odhad v řádech (desítky, stovky, případně tisíce u pulců). Odhad může být učiněn i u vyššího počtu vokalizujících samců. Odhad početního stavu populací a zjištění rozmnožování na lokalitě jsou důležité pro posouzení případného managementového zásahu.

Poznámka bude obsahovat informace o zdravotním stavu ropuch, nápadné poškození nebo zrohovatělá pokožka, která by mohla být způsobena chytridiomykózou.

 

Zpracování lokalitních zápisů

Veškeré lokalitní zápisy budou zpracovány a informace budou sloužit jako podklad při psaní vlastního textu ZPZCHD. Zjištěné biotopové charakteristiky budou zpracovány a připraveny pro statistické analýzy. Záznamy o výskytu ropuch budou zapsány do NDOP.

 

Statistická analýza

Zaznamenané biotopové charakteristiky (včetně vlastností vody) budou statisticky zpracovány za využití zobecněných lineárních modelů (GLM - generalized linear model) (Doležalová et al. 2012, Solský 2013) a následně zhodnoceny. Cílem je zjistit, které vlastnosti prostředí obecně ovlivňují přítomnost, resp. početnost ropuchy krátkonohé. Průkazný vliv určitého faktoru (pozitivní i negativní) pomůže při následných navrhovaných opatřeních k ochraně. U každé lokality tak budeme vycházet z obecných výsledků vzešlých ze statistických analýz a též brát v potaz specifika dané lokality.

Pomocí GIS je možné získat i další charakteristiky lokalit (např. teplotní, srážkové, půdní) a využít je pro modelování výskytu druhu (SDM - species distribution modelling) (Kozak et al. 2008, Rödder 2009, Brejcha 2013, Civiš 2013). Spojením s charakteristikami získanými přímo na lokalitě a s přítomností nebo nepřítomností ropuchy pomocí nástrojů BIOCLIM (Busby 1991) nebo MaxEnt (Phillips et al. 2006) získáme mapu potencionálního výskytu ropuchy krátkonohé a v těchto oblastech bude pak možné v následujících letech zvýšit pozornost při zjišťování výskytu ropuchy krátkonohé.

 

Zpracování textu ZPZCHD

Všechny získané informace a údaje budou zpracovány v textu ZPZCHD, který bude napsán podle Osnovy pro zpracování ZPZCHD obsažené v Koncepci záchranných programů a programů péče zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin v České republice, MŽP ČR, AOPK ČR, 2014. Součástí textu bude návrh konkrétních managementových opatření na jednotlivých lokalitách.

 

Dostupné zdroje informací:

Záchranné programy:

Koncepce záchranných programů a programů péče zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin v České republice (včetně přílohy Osnova pro zpracování ZPZCHD), MŽP ČR, AOPK ČR, 2014

http://www.nature.cz/publik_syst2/files/koncepce_zp_final_2014.pdf

 Záchranné programy ohrožených druhů, http://www.zachranneprogramy.cz

ropucha krátkonohá (Epidalea calamitahttp://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=6868&spec=zivocichove

 

Řešitelský tým:


RNDr. Martin Šandera, Ph.D.

Podílel se na přípravě metodiky monitoringu obojživelníků a plazů v ČR. Zabývá se mapováním výskytu a monitoringem obojživelníků a plazů. Vedl či vede bakalářské a diplomové práce se zoologickou tématikou na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze (PřF UK). Přednášel a vedl zoologická praktika pro studenty na PřF UK, nyní se podílí na praktické části přednášky Batrachologie a Herpetologie na České zemědělské univerzitě v Praze. Vystupuje v médiích a přednáší pro veřejnost o různých biologických a ekologických tématech a věnuje se environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. Od počátku je administrátorem databáze Mapování výskytu obojživelníků a plazů na BioLibu, z které se schválené záznamy převádějí automaticky do NDOP.

 

Ing. Petr Hesoun

Zabývá se mj. batrachologickými a herpetologickými inventarizačními průzkumy, monitoringem lokalit obojživelníků a plazů, zpracováním plánů péče pro chráněná území a prezentováním výsledků a poznatků pro veřejnost i studenty.

 

Mgr. David Fischer

Podílel se na přípravě metodiky monitoringu obojživelníků a plazů v ČR a metodiky inventarizačních průzkumů. Zabývá se mapováním výskytu a monitoringem obojživelníků a plazů. Terénní činností se podílel na získávání dat pro některé studentské práce a různé publikace. Je autorem Strategie ochrany autochtonních druhů raků v České republice (koncepční materiál pro činnosti v gesci MŽP) (Fischer et al. 2009).

 

Jiří Mařík

Věnuje se dlouhodobě mapování výskytu a monitoringu obojživelníků a plazů. Terénní činností se podílel na získávání dat pro některé studentské práce a různé publikace.

 

Mgr. Jan Šamata

Dlouhodobě se věnuje teoretické i praktické ochraně přírody. Je autorem plánů péče o chráněná území a inventarizačních botanických i zoologických průzkumů.

 

Ing. Zdeněk Vitáček

Věnuje se mapování výskytu a monitoringu obojživelníků a plazů. V oblasti Českolipska se mj. zabývá realizací managementových opatření na lokalitách ropuchy krátkonohé (Projekt stabilizace, posílení populace a zlepšení stavu lokalit kriticky ohrožené ropuchy krátkonohé (Epidalea calamita) - 2012 na Českolipsku v lokalitě Provodín - Srní).

 

Mgr. Radomír Studený

Zabývá se mapováním výskytu obojživelníků a plazů a ochranou přírody i v praktické rovině při managemetových opatřeních zejména na lokalitách obojživelníků.

 

Mgr. Jaromír Maštera

Dlouhodobě se zabývá mapováním výskytu a monitoringem obojživelníků a plazů. V hojné míře se věnuje managamentovým zásahům zejména na mokřadních lokalitách. Podílí se na tvorbě metodických příruček spojených s managementem mokřadů a na publikacích o obojživelnících. Do srpna 2014 byl zaměstnancem AOPK ČR, výše uvedené činností spadaly do jeho pracovní náplně.

 

Mgr. Zdeněk Mačát

Věnuje se obecně herpetologii a aktivně se účastní mapování a monitoringu obojživelníků a plazů. Vede bakalářské práce a přednáší na Univerzitě Palackého v Olomouci. Je administrátorem databáze Mapování výskytu obojživelníků a plazů na BioLibu a je spoluautor webu Naturabohemica.

 

Ing. Jiří Vojar, Ph.D.

Podílel se na přípravě metodiky monitoringu obojživelníků a plazů v ČR. Realizoval desítky biologických průzkumů a hodnocení. Přednáší o herpetologii a ochraně přírody a byl či je vedoucím diplomových a bakalářských prací (s tématy mapování, monitoring a praktická ochrana obojživelníků a plazů) na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

 

Ing. Marcela Šanderová

Věnuje se environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. Má zkušenosti s administrativou a vyúčtováním grantů, které získalo Muzeum přírody Český ráj.

 

Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení Ministerstva životního prostředí a nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva životního prostředí.

Projekty